21. 07. 2007
Vstávejte, Romové, do práce!
Vyšlo v deníku Právo 19.7.2007, autorem je Petr Uhl
Jistěže je rozdíl mezi Lianou Janáčkovou a Jiřím Čunkem. A to i přesto, že oba získali vysoké funkce díky Romům, tedy díky svým postojům k nim.
Janáčková se prohlašuje za rasistku. Slovo "rasista" ale málo říká, vždy jde o míru anticiganismu. Ona holt nemá ráda Romy jako celek. To Čunkovi jsou Romové šumafuk, žádné city k nim nechová, jen ukazuje, co s nimi, a navrhuje další řešení, aby se udržel ve funkci, k níž mu chybí způsobilost jak morální, tak odborná. Jedna moje známá Romka přišla hned po válce jako dítě do Prahy ze Slovenska, sama pak byla učitelkou češtiny. Teď má problém. Její syn je lékař, je asimilovaný a za svůj romský původ se stydí. Sestra v jeho ordinaci často mluví o cikánech, jací jsou a za co si mohou sami. Lékaře to trápí, matky i Romů si váží. Tu sestru vůbec nenapadlo, že je Rom, i když tak vypadá, lékař přece nemůže být Rom.
Kdo ale zná kulturu Romů, historii a vnitřní kulturně etnické a sociální členění? Mezi Romy, i sociálně vylučovanými, jsou v ČR velké rozdíly. Co znamená "Romové sami"?
Češi naslouchají Janáčkové a Čunkovi, mnozí je i odsuzují, často ale říkají, že Čunek má i pravdu, Romy musíme přinutit pracovat. Opakují to i novináři. Heslo Vstávejte, Romové, do práce! zabírá. Vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi bylo ale vždy podmíněno plněním povinností. Zákon je od letoška ještě zpřísnil, přes občanské i právní protesty. Dávky ztratí každý, kdo bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce. Čunek mluví, jako by ten zákon nebyl.
A ministryně Džamila Stehlíková v nedávné televizní debatě z Ústí jeho stesky nad "sociální korupcí" Romů podpořila. Z neznalosti, nebo z nedostatku odvahy? Veřejné práce radnice nezaměstnaným přitom většinou nenabízejí. Proč? No přece - máme své zkušenosti, Romové by práci odmítli! Jsou všichni stejní, mají to v genech. Lépe je Romy vystěhovat nebo sestěhovat, byť ne za ostnatý drát, zatím. To je základ rasismu. Český nacionalismus opět hrozí, že se rozběsní. Nebezpečí chápou Židi, cizinci a EU. A také "pseudohumanisti" a sociolog Ivan Gabal.
Naše Listina, evropská Úmluva i niceská Listina práv, součást nové smlouvy EU, zakazují vyžadování povinných prací. Tedy s výjimkami, například práce jako součást soudem uloženého trestu. Platí to i pro Romy, zvykněme si na tu zásadu.
Terénní práce v romských komunitách je málo, pokud radnice chtějí, vždy na Romy "vyzrají". Neponižujících cest, jak zvýšit zaměstnanost, a nejen Romů, je už dnes více. Například pro výpočet dávek v hmotné nouzi se příjem z práce počítá podle zákona jen ze 70 procent, aby se z početné rodiny aspoň někdo zaměstnal. Neměl by zákon zavést další pobídky? Proč tolik Romů pracuje načerno? Jiná práce pro ně není, zaměstnavatel je odírá, šidí i stát neplacením odvodů. Bude práce načerno trestným činem? Vřele souhlasím, pachatelem by měl být ale jen ten zaměstnavatel.
S romskými přáteli diskutujeme o tom, kdo přilévá více oleje do ohně - Čunkova demagogie, nebo veřejná vystoupení lidí s měkkými anticiganistickými předsudky? Většinou se ale shodujeme, že největší brzdou postupující evropské multikulturality u nás jsou předsudky oné zdravotní sestry, která si tak váží svého šéfa.
Jistěže je rozdíl mezi Lianou Janáčkovou a Jiřím Čunkem. A to i přesto, že oba získali vysoké funkce díky Romům, tedy díky svým postojům k nim.
Janáčková se prohlašuje za rasistku. Slovo "rasista" ale málo říká, vždy jde o míru anticiganismu. Ona holt nemá ráda Romy jako celek. To Čunkovi jsou Romové šumafuk, žádné city k nim nechová, jen ukazuje, co s nimi, a navrhuje další řešení, aby se udržel ve funkci, k níž mu chybí způsobilost jak morální, tak odborná. Jedna moje známá Romka přišla hned po válce jako dítě do Prahy ze Slovenska, sama pak byla učitelkou češtiny. Teď má problém. Její syn je lékař, je asimilovaný a za svůj romský původ se stydí. Sestra v jeho ordinaci často mluví o cikánech, jací jsou a za co si mohou sami. Lékaře to trápí, matky i Romů si váží. Tu sestru vůbec nenapadlo, že je Rom, i když tak vypadá, lékař přece nemůže být Rom.
Kdo ale zná kulturu Romů, historii a vnitřní kulturně etnické a sociální členění? Mezi Romy, i sociálně vylučovanými, jsou v ČR velké rozdíly. Co znamená "Romové sami"?
Češi naslouchají Janáčkové a Čunkovi, mnozí je i odsuzují, často ale říkají, že Čunek má i pravdu, Romy musíme přinutit pracovat. Opakují to i novináři. Heslo Vstávejte, Romové, do práce! zabírá. Vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi bylo ale vždy podmíněno plněním povinností. Zákon je od letoška ještě zpřísnil, přes občanské i právní protesty. Dávky ztratí každý, kdo bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce. Čunek mluví, jako by ten zákon nebyl.
A ministryně Džamila Stehlíková v nedávné televizní debatě z Ústí jeho stesky nad "sociální korupcí" Romů podpořila. Z neznalosti, nebo z nedostatku odvahy? Veřejné práce radnice nezaměstnaným přitom většinou nenabízejí. Proč? No přece - máme své zkušenosti, Romové by práci odmítli! Jsou všichni stejní, mají to v genech. Lépe je Romy vystěhovat nebo sestěhovat, byť ne za ostnatý drát, zatím. To je základ rasismu. Český nacionalismus opět hrozí, že se rozběsní. Nebezpečí chápou Židi, cizinci a EU. A také "pseudohumanisti" a sociolog Ivan Gabal.
Naše Listina, evropská Úmluva i niceská Listina práv, součást nové smlouvy EU, zakazují vyžadování povinných prací. Tedy s výjimkami, například práce jako součást soudem uloženého trestu. Platí to i pro Romy, zvykněme si na tu zásadu.
Terénní práce v romských komunitách je málo, pokud radnice chtějí, vždy na Romy "vyzrají". Neponižujících cest, jak zvýšit zaměstnanost, a nejen Romů, je už dnes více. Například pro výpočet dávek v hmotné nouzi se příjem z práce počítá podle zákona jen ze 70 procent, aby se z početné rodiny aspoň někdo zaměstnal. Neměl by zákon zavést další pobídky? Proč tolik Romů pracuje načerno? Jiná práce pro ně není, zaměstnavatel je odírá, šidí i stát neplacením odvodů. Bude práce načerno trestným činem? Vřele souhlasím, pachatelem by měl být ale jen ten zaměstnavatel.
S romskými přáteli diskutujeme o tom, kdo přilévá více oleje do ohně - Čunkova demagogie, nebo veřejná vystoupení lidí s měkkými anticiganistickými předsudky? Většinou se ale shodujeme, že největší brzdou postupující evropské multikulturality u nás jsou předsudky oné zdravotní sestry, která si tak váží svého šéfa.
Předchozí: Silniční šílenství
Další: Řeřichova tráva
