Labe pramení v Krkokonoších (Česká republika) a u Cuxhavenu (Spolková republika Německo) se vlévá do Severního moře. To je jasné.

Na Labi v ČR jsou zhruba dvě desítky zdymadel, poslední je vodní dílo Střekov v Ústí nad Labem. Mezi Střekovem, Opatovicemi a Prahou (Vltava) si nákladní lodě můžou plout jak chtějí, protože mají řeky dostatečnou hloubku pro velký ponor. To je také jasné.

Že mají rejdaři zájem na výstavbě dalších jezů po celé trase řeky je logické. Prodlouží se tím prostor, kde se budou moci bez problémů plavit plně naložení.

Labe je nesplavné (myslím celoročně, někdy ano) od Střekova dolů po proudu. To měla původně vyřešit dvě vodní díla: v Prostředním Žlebu (v podstatě v Děčíně) a v Malém Březně (kousek za Ústím nad Labem). Pro všeobecný odpor (z důvodu velkého zásahu do území, nejisté návratnosti vložených peněz ...) orgánů ochrany přírody, odborné veřejnosti a velké části obyvatel však z této varianty sešlo a nyní se prosazuje varianta nová, a to pouze jeden jez přímo v Děčíně.

Ten má vyřešit alespoň to, aby se lodě od moře dostaly na naše území, úsek Děčín - Střekov by byl nadále nesplavný. Zboží by se v Děčíně přeložilo na vlaky a odtud by putovalo dále do vnitrozemí. A tomu už nerozumím vůbec.

Labe není nesplavné od Střekova ke státní hranici, ono je nesplavné minimálně ještě dalších 150 kilometrů, k prvním velkým přítokům na německé straně. Navíc Němci žádné velké úpravy typu jezy neplánují. Stejně tak mi přijde naivní domnívat se, že jez v Děčíně cestu z Děčína do moře ulehčí. Rozhodně ale ulehčí o 4 miliardy státní kase.

Předchozí: Co roste na Střížáku III.
Další: Pobyt hradí Spobyt